METAL - LINE

Report / Kronek Alband, Luboš Pospíšil a 5P, Folk Team / pondělí 10. května 2010, od 19 h. / Brno, nádvoří Domu pánů z Kunštátu

Tak jsme se tam opět po roce sešli, a hned z toho byl folk-rockový mini-fest. Nebo manifest? Pořádající skupina Kronek Alband si ke svému akustickému rockovému rachotu přizvala muzikanty, kteří patří mezi tuzemskou hudební špičku nejen kvalitou, ale též počtem let na pódiích strávených: českou legendu, zpěváka Luboše Pospíšila s jeho skupinou 5P, a brněnskou folkrockovou sestavu Folk Team. Radši ani nebudu  počítat dohromady roky, po které jsou lídři těchto kapel hudebně aktivní, ale jisté je, že přes stovku bychom se hravě dostali :-). A třebaže 5P má v názvu pouze Pospíšilova squadra, všech pět pé nesporně vykazovaly i obě zbylé formace.    

Příjemný „open-air večer“ otevřel FOLK TEAM, který dle slov vlastních členů existuje již 36 let! V Domě pánů z Kunštátu nám představil tu svoji tvrdší, rockovější tvář (kapela vystupuje rovněž v unplugged provedení bez bicích a baskytary), a nutno podotknout, že stejdž se nám v tu chvíli hemžil jednou osobností vedle druhé: houslista a majitel hudebního vydavatelství FT Records - které zajišťuje i distribuci albandovského debutu Kalibrace smyslů - Pavel Kopřiva, kytaristé a pěvci Roman Venclovský a Ivan Huvar, a jako hosté pak na basu Dalibor Dunovský (víte, že kdysi, ještě před příchodem Libora Machaty, hrál i v Kernu, a je zachycen též na CD Kernu Rarity 81-83?), s klávesami Roman Jež a za bicími Pavel Bříza.  

Folk Team zahrál poctivou porci svých skladeb, jako například hitovku Ještě jsme neumřeli s vtipným refrénem „Ještě jsme neumřeli / ještě tu strašíme / všichni nás obrečeli / a my se bavíme / hrajeme pro peníze / a taky pro slávu / chceme mít v době krize / nějakou zábavu“), věc Písničkář, k níž složil Folk Teamu text Vlasta Redl, samozřejmě zřejmě absolutně nejznámější hit skupiny Motýlí hra (...“motýlí hra / při níž se tančí valčík / já tě chci / a ty mě taky chceš“...), a pokud se pamatuju správně, tak třeba i Sázku na mrtvého koně, a spoustu dalších. 

Zvuk celé akce byl již od počátku výborně čitelný, pouze někteří jedinci si trochu stěžovali, že by hlasitost mohla být nižší, ale zvykli si.  A kdo by si chtěl o skupině Folk Team počíst více, může navštívit její oficiální stránky www.folkteam.cz.  

Posléze již na pódium vtrhl KRONEK ALBAND a ve svém relativně krátkém setu to rozpálil věru dokonale.  Alband již není čtveřice, ale kvintet, neboť stálým členem se stal klávesák Zbyněk Petržela, který na Kalibraci smyslů působil jako host. Setlist sestavený jak z písní debutové desky, tak pár předělávek kernovského dědictví, musel svým drajvem a atmosférou nadchnout každého přítomného rockera, a tak jedinou závadou bylo, že s ohledem na omezenou délku vystoupení (kapela byla vůči následujícímu Luboši Pospíšilovi časově nesmírně kolegiální) se spousta věci nestihla, například famózní balada Kde je oheň.  I tak však nádherným kunštátským nádvořím, pod neméně krásným obdélníkem modré oblohy (to jsem si tradičně prostě nemohl odpustit ), jehož krása tkvěla i ve skutečnosti, že z něj nepršelo, hřměly a burácely jedna hezčí pecka než druhá: otvírák Na sál, Šaugle On The Road, Byly noci, Knajpa U Indiána anebo Eagle Scout. Vzpomínku na nezapomenutelnou brněnskou skupinu Kern pak představovaly songy Absolutní sólo, Černej kocour a To jsme my (pochopitelně v akustickém plášti), tedy pakliže si ten výčet pamatuju správně, protože se mi ty koncerty v paměti už tak nějak jaksi pletou :-).

Jak jsem  stihl krátce po koncertě vyjádřit v guestbooku Kronkova Albandu, o co byli kluci kratší, o to byli divočejší. Energie z nich sálala každým tónem, každým úderem, takže nebyl žádný problém zaplněné nádvoří několikrát vydatně roztleskat, o obřích aplausech mezi písničkami ani nemluvě.  Hudba Albandu navíc mně osobně chutnala opravdu mimořádně i proto, že z organizačního hlediska bylo tentokrát přímo na place zajištěno též pivo (Alberte, díky!), takže člověk nevěděl, co si má vychutnávat dřív.

A po „kalibraci“ nastal Čas pro obrovskou legendu, pana Luboše Pospíšila.

Luboš Pospíšil? Pro někoho neznámá, pro mne ikona ballads rocku a zároveň velká legenda. Hned jsem si připomněl jeho LP ...a nestřílejte na milence z roku 1986, které mne silně zasáhlo, tehdy mi bylo 20 let (nádherný to věk).  Vlastním ještě jeho dvě vinylové desky, ale tahle mne nejvíce oslovila.

A tak jsem se na celý koncert moc těšil. Folk Team – brněnská věčná kapela, Alband – momentálně moje láska, a L. Pospíšil... o těch prvních už byla řeč, a tak je na mne, abych se vyjádřil  k Luboši a jeho kapele 5P.

Moje první reakce: velice omlazená kapela, ze které z pódia čišelo trošku velké frajerství, zkoušeli tak dlouho, až jim na nádvoří nebylo moc rozumět. Zato Luboš Pospíšil je na pódiu pořád jen a jen svůj. Písničky původní i ty nové odezpíval se svojí nádhernou noblesou. Jako by se u něho věk zastavil, i když jak jsme se dozvěděli, v září oslaví 60 let. Luboši, ještě jednou vše nej... O to víc mne mrzí, že kdyby kapela ubrala na hlasitosti a uvědomila si, že hraje na historickém nádvoří obestavěném zdmi, zážitek pro diváky by byl z Lubošových balad ohromující. Bylo by rozumět textu, a na tom si myslím jsou písně Pospíšila stavěné. Ale jak můj kamarád podotkl, nekritizuj, hraje na plný pecky, slaví svoje 60-tiny.

Nebudu tady psát žádnej playlist, protože si myslím, že je to zbytečný, my starší jsme zavzpomínali a ti mladší třeba něco nového objevili. Ještě jednou díky, Luboši, že jsi se v Brně objevil, a doufám, že spolupráce s Kronkem bude dále pokračovat. Pro mne to bylo krásné nostalgické připomenutí mého mládí a utvrzení, že písně přežijí vše a jsou pořád mladé.

P.S.: Pro J. A. Kronka: Těším se na píseň Náhrobní kámen v Tvém podání...

Akce vyšla takřka perfektně i z hlediska počasí – z již zmíněného modrého obdélníku nad našimi hlavami začaly dopadat první kapice teprve s posledním Pospíšilovým songem. Na zpáteční cestě do hospůdek jsme sice trochu zmokli, ale až tolik nám to nevadilo, protože jsme se vzápětí ohřáli u piva; stejně jako nás hřála v srdcích stále znějící a burácející vřelá hudba Albandu a jeho muzikantských přátel.  

Zdraví Dědek (stať Folk Team, Alband), Bob (stať Luboš Pospíšil) a Míťas (foto).