METAL - LINE

Koncert se konal 18. listopadu 2009, a my Vám report z něj přinášíme symbolicky přesně měsíc poté. Jedná se o report netradiční, a možná svým pojetím jeden z mála na světě. Tento report jest totiž koncipován jako rozhovor, jako rozhovor dvou fans skupiny ALBAND, kteří byli samozřejmě křtu přítomni.

Celý nápad „vymyslela“ hlava, hlava fanouška Boba, který položil otázky, na něž se snažil odpovědět Dědek. Jak se to těmhle dvěma bláznům nakonec povedlo, můžete nyní posoudit sami.    

1.Jak dlouho ses těšil na křest CD?

Tak dlouho, Bobe, jak dlouho jsem o tomto křtu věděl, tedy od samého počátku. Čili moc dlouho ne, protože zas tak dlouho dopředu jsme o tom nevěděli. Nicméně CD Kalibrace smyslů je vlastně první „nekernovské“ CD starých „kerňáků“, takže událost pro mne osobně mimořádná. A v podstatě se na křest CD těším i nadále,  a sice na křest toho dalšího CD, ať už to bude nové CD Kernu anebo druhé CD Albandu, anebo oboje.

2.Určitě jsi tušil, že v G-studiu se nebude točit pivo. Jak ses s tím vypořádal?

Nevypořádal jsem se s tím vlastně nikdy, resp. vzpamatovávám se z toho dodnes. Dozvěděl jsem se to někdy ten den kolem poledne a okamžitě mi vyschlo v krku. Já jako „životní pivař“ prostě moc nechápu, jak může někdo provozovat bar úplně bez piva. Že není točené, budiž, to bych klidně oželel, ale že není pivo vůbec, to já, živ v zemi české, opravdu nejsem s to pochopit. Navíc jak známo, pivovarnický pozdrav je „Dej Bůh štěstí“, takže dotyčný - abych tak řekl - i poněkud riskuje :-).

Na druhou stranu, já nikdy provozovat takový krásný podnik, jako je G-studio, nedokázal, takže mi přísluší pouze držet a potažmo sušit hubu.  

Naštěstí díky Tvé organizaci byl na místo činu propašován kontraband v podobě batohu napěchovaného „rohatými“ plechovkami, takže moje koncentrace během představení neutrpěla a jsem nyní schopen odpovídat na Tvoje otázky, protože si přeci jen něco ze středy pamatuju, a to i přesto, že ten batoh jsme během akce úspěšně vypili.

A rovněž musím ocenit velmi tolerantní přístup pracovníků baru, kteří nás naše vlastní pivo klidně strpěli vypít, takže trpěli pouze někteří ostatní návštěvníci, kteří, vidouce nás pivo píti, chtěli si jej objednati, leč marně.       

3.Vím, že CD se ti dostalo do rukou dříve než bylo pokřtěno. A že jsi ho před koncertem poslouchal pořád dokola. Neměl jsi strach, že budeš srovnávat zvuk CD a koncertu?

Čoveče z toho jsem strach neměl, protože takováhle otázka mne vůbec nenapadla. Ano, CD se mi dostalo do přehrávače díky šťastné souhře okolností asi o týden dřív a fakt svištělo furt dokola, protože je tak betálný, že se nemůže oposlouchat. A zvuk má natolik skvělý, že takové úrovně asi nemůže dosáhnout ani sebelepší živé ozvučení. A co se týče zvuku v Géčku, prvních pár vteřin to na mne zapůsobilo s prominutím trochu jako „ve stodole“, ale během chvilky to šlo výrazně nahoru a zvuk koncertu se zvuku CD dosti předosti přiblížil.  
 
4. Co atmosféra v G-čku ?

Že bude atmosféra v „Géčku“ mimořádná, to jsem pochopil v okamžiku, kdy mne jeden pro mne neznámý jedinec oslovil Dědku a začal na mne halekat „Metalopolis? Že jo?“ (Jak známo, Metalopolis je jeden z nejnavštěvovanějších metalových webů). Když jsem mu odvětil, že nejsem z Metalopolis, ale z METAL-LINE, dotyčný protáhl zklamaně obličej jako „že nezná“, a od té doby jsem ho už nezajímal. :-).

Mimochodem, z jmenovaného individua se vzápětí vyklubal nejožralejší kořeň v sále, kterej „spíkroval“ skoro častěji než Kronek, a tak su zvědav, jestli na chystaném DVD ze křtu bude „sestříhán“ či nikoliv.

Jinak atmosféra skvělá, a „orchestrální“ úprava repertoáru (dívčí vokály, klávesy, akordeon, smyčcové trio, dobro...), to bylo prostě dobro samo. Na můj vkus mohlo být sice trochu aktivnější publikum, ale on to vynahradil již zmiňovaný „podroušený komentátor“, takže zážitek celkově nádhernej. Navíc jsme při vstupu dostali i pastilky pro svěží dech, s logem Albandu, a tak byl koncert nádherně voňavý nejen po hudební stránce.     
 
5. O většině písniček z CD jsi se už vyjadřoval v jiných reportech, ale co říkáš úplně nové písni Důlek na míru?

Ha ha, to je dobrá otázka. Přiznám se, že když jsem z ní uslyšel na webu ukázku, myslel jsem, že je to cover Helenky nebo Haničky nebo obou dohromady :-). Čili jsem zpočátku zesinal, ale postupem času se mi písnička otevřela, a dnes ji mám rád stejně jako ty ostatní na albu, přestože je opravdu trochu jiná. Třeba její krásu jednou objeví i Míra Horňák :-). 

6. Nevím jak tebe, ale mne docela mrzelo, že přímo křtu CD se zhostil jen Kronek a kmotři.

Tak tohle je věc, kterou jsem si uvědomil, až když jsi mne na to upozornil. Je to na první pohled vskutku poněkud zvláštní, ale celá záležitost se ihned vysvětluje skutečností tou, že v zákulisí byla spousta chlebíčků a vína. 

Nicméně myslím, že osobnost Jardy Alberta Kronka je natolik výrazná, a osobnosti hostů taktéž (dobrodruh Steve Loveček Lichtag, zpěvák Luboš Pospíšil a provozovatel G-studia a zpěvák Petr Gazdík), že publikam nijak nestrádalo.

A ještě musím říct, že mne docela zaujalo, jak každý z kmotrů šampusem jenom polil CD a nikdo se nenapil, ale s plnou lahví spěchal do již zmíněného zákulisí... :-)

7. L. Pospíšil jako kmotr bylo docela velké překvapení.....a co ostatní kmotři?
 
Myslím, že velmi zaujal jak Luboš Pospíšil (kolega vedle mne, když zaznělo tohle jméno, jenom vyjekl cosi jako „Tývole!“), tak „křtitel“ Gazdík, který G-arénou opravdu majestátně zahřměl a jeho Jesus Christ Superstar byl věru famózní. A osobnost Zdeňka Lovečka, dnes Steve Lovečka Lichtaga? To bylo možná největší překvapení, protože mít na křtu CD člověka bez nadsázky světového formátu, to už myslím fakt stojí za to. Zkrátka ten, kdo na křtu nebyl, může jen litovat a brzy ho sežere žralok :-).  
  
8. Co bys dodal závěrem....

Jelikož celý rozhovor-report se nesl v odlehčeném duchu, tak bych chtěl závěrem ALBANDU vážně a upřímně za tento křest a koncert poděkovat, byla to po všech stránkách HUDEBNÍ SLAVNOST, důstojný a podařený křest tak fantastického CD, jakým Kalibrace smyslů je. Moc se těším na DVD z tohoto koncertu.   

A Tobě, můj ctěný Bobe, děkuji za otázky.


BONUS: odkaz na zajímavý rozhovor se Stevem Lovečkem Lichtagem zde.

PS od Boba: Po skvělém koncertě jsme zapadli do Kometa PABu, abychom se společně podělili o zážitky a trochu doplnili žaludky. Asi po hodině a půl, když jsme vycházeli z hospody, jsme zastihli před vchodem Jardu s Raduš. Jarda byl trochu nervózní, jak všechno naloží do auta a tak jsme se mu nabídli, že mu pomůžeme. Já na to prohodil, že bedňáka  jsme dělal naposledy na chmelu, ale že praxe se nezapomíná. Šli jsme tedy pomoct všichni: Míťas, Dědek já a Alda. Vážení rockoví, příznivci tento zážitek dlouho nevymažu z hlavy. Dědek snad poprvé za svůj dosavadní život pracoval fyzicky, Jardovi do auta snesl „barovou“ stoličku :-)…