Vánoce, Vánoce...
Tak jsem si tak nějak šel ráno do práce – mno, slovo „šel“ není úplně trefné. Jelikož chodím obvykle na poslední chvíli (čili se jedná o tradiční ranní zájezdy „last minute“), tak jsem samozřejmě - ač bez křídel a nejsa tudíž andělem – nešel, ale letěl. Letadlem jsem sice v životě neletěl, ale ráno zpravidla i bez letadla letím, no a jak jsem si tak letěl, tak jsem v jistém brněnském místě zahlédl plakát, který mne zbavil aktuálního stresu: uviděl jsem plakát na Metalové Vánoce ve středu 28. prosince 2011 v Semálu, kde vystoupí Kern, Titanic, Dogma Art a Kairen.
Tak jsem si tak říkal, hmmm, plakáty už jsou lepený, Vánoce tedy přicházejí, přesněji: Metalové Vánoce přicházejí. A nějak mne tak ovanul dým Vánoc, až jsem 
si říkal, že jak přídu dom, tak si pustím hard rockové koledy od Tublatanky.
Jenomže člověk ráno míní, a Bontonland večer mění. Po práci jsem se šel přes Indies ptát na nové CD Törru, tam ho neměli, tak jsem došel až do BL, kde ho taky neměli (budu muset zajít do Redblacku, i když ho mám z ruky), nicméně můj zrak snad čirou náhodou padl na moji gymnaziální lásku: Obituary. Nevěřil jsem vlastním očím: bestofka od Roadrunneru z roku 2007 za 149 Kč. V mžiku byla moje.
Pokochal jsem se obalem nad třemi točenými kvasnicovými Staroprameny v Lucerně, a pak už si to doma pustil, ty nesmrtelné (vlastně spíš smrtelné, čili death) hitovky typu Slowly We Rot, Cause Of Death anebo The End Complete. A moje uši se jimi „kochají“ i teď.
A tak nevím jak Vy, ale já mám Metalové Vánoce už nyní. :-)
Tady Dědek.
P.S.: A pomalu, pomalu, takže slowly, se blíží i ty druhé Metalové Vánoce. Slowly, „Slowly We Rot“. Tož tak, Brňáci, Tišnováci a všici další draci.