METAL - LINE

Vybavíte si Formanovy „VLASY“? Hmm, dneska už krátké a šedivé. Ale v roce 1979 měly pořádnou délku a neskutečnej „barevnej“ říz. I po více než třiceti letech působí jejich závan jako svěží vítr v mé osobní filmotéce. To DVD, které vyšlo nedávno v rámci Cinema Clubu, za 99 Kč, jsem naštěstí koupil hned první den v neděli u nás v trafice. Když jsem pak po pár dnech a po půlce Brna sháněl ještě jeden originální exemplář pro rodinu, nikde už nebylo.

Taky bych se už měl ostříhat. Anebo aspoň zastřihnout. Anebo „přistřihnout“? Jenom to ne. Byl jsem pln zážitků ze včerejšího dne, totiž z poledního pečení bůčku, odpoledního zbrojováckého fotbalu (z toho bodu proti Třinci mám fakt radost) a večerní Modré Komety, tj. unikátního starobrněnského borůvkového piva, jež jsem konečně poprvé ochutnal. A to ani nemluvím o geniálním dotykovém jukeboxu, na němž šedá eminence brněnského kulturního dění, alias můj bratr Bob, „odhalil“ nejenom skladby od Kernu.

Jak jsem tak byl pln popsaných prožitků, přišed večerem domů, padl jsem za tu naši „Nečas-tnou“ vlast.  A jak jsem brzo pad, tak jsem se brzo probudil. A co s načatým ránem? Inu, tak jsem načal nějaké lehké pivo a „načechral“ Formanovy VLASY.

Nikdy se toho filmu asi nenabažím. Pravda, posté jsem si ho tentokrát pustil spíše jako soundtrack, tj. s přeskakováním mluvených pasáží, ale furt totální nářez. „Už Ježíš to tak nosil – a já abych se prosil!“ Při závěrečné, emocionálně fantastické scéně („Berger!!!“), mi nejdřív přeběhlo několik mrázů po zádech a pak mi tradičně vrhkla slza do oka. Nestydím se za to - spíš bych se styděl, kdybych nezvlhl...

Film skončil, a dá se vůbec nějak dostatečně kvalitně navázat na takový skvost? Dá. Do přehrávače jsem vložil klenot o nic méně vzácnější – DVD Tublatanky Pravda víťazí z roku 1989, z bratislavského amfiteátru (ukázka na webu tublatanka.sk/video/).  

Ten úžasný pohled na vlasatého Maťa Ďurindu, vlasatého Pala Horvátha a vlasatého Ďura Černého stál za to. A do toho „fousaté“ šlágry typu Žeravé znamenie osudu, Dnes anebo Pravda víťazí. Mimochodem, co lze říci na tu „holobradou“ fanynku, která uprostřed songu Skúsime to cez vesmír takřka zkolabovala, takže ji museli podepřít a odvést? Tomu se říká síla emocí.

Tohle DVD jsem jednou komusi půjčil, a - někde koluje dodnes :-). Ovšem všechno zlé je k něčemu dobré – díky této ztrátě objevil můj milovaný webmaster na internetu unikátní troj-záznam, obsahující nejen tenhle koncert Pravda víťazí, ale též video z vystoupení Tubly ve Vítkovicích v roce 1990, a aby toho nebylo málo, nechybí ani záznam České televize z Rockového zvěřince v brněnské hala Rondo 1998, ještě mj. s Dodo Dubánem (R.I.P.). Na onom Rockovém zvěřinci měl Maťo Ďurinda vlasy již krátké skoro jako spořádaný hošík (obdobně Dodo Dubán).

Ano, vlasy měl určitě přistřižené, ale Tublatance naštěstí nikdo nepřistřihl křidélka. A ani tuzemskému metalu či hard rocku jako takovému jej i přes všechna úskalí, peripetie a osobní rozkoly, jimiž prochází, nikdy nikdo nepřistřihne. A pokud i přistřihne, tak neustřihne.

Československý metal furt letí – a jeho vlasy vlaaajííí..

Tady Dědek (18.09. 2011)