15.12. 2008 - Olmik - Kometa
Olomouc – Kometa
Odhadem na 500 fandů z Brna
se vydalo 15.12. podpořit Kometu do tvarůžkami 
proslulého Olomouce. Já Miťasem
jsme tam nemohli chybět, avšak po předešlých zkušenostech se „spolehlivostí“
včasného dojezdu výjezdových busů, jsme zvolili za způsob dopravy automobil.
Jak se později ukázalo, byla to volba správná. Zhruba hodinku před samotným
špílem jsme usedli v místní hospůdce již zcela zaplněné Komeťáky. Po
nutném doplnění tekutin se odebíráme na stadec.
Naše očekávání, že Komeťáci
naváží na předchozí jednoznačné vítězství 5:0 nad Třebíčem bylo záhy podpořeno
úvodním gólem jenž v oslabení vstřelil David Švagrovský. To bylo však
z gólů Komety vše. Ještě v témže oslabení vyrovnal za pár sekund
střelou od modré Čuřík. Před koncem třetiny dostala Mora možnost vstřelit
branku z trestného střílení, odpovědnost na sebe vzal sám kapitán a nám
všem dobře známý Ríša Brančík. Ten ač se štěstím Hořčičku překonal střelou k pravé
tyči. Stav po první třetině byl tedy 2:1 pro domácí. 
V úvodu té další se
smolně zranil Vláďa Kohos ml., který neustál jeden ze soubojů a
z následného pádu na zem si odnesl podle posledních informací otřes mozku.
Bohužel právě když se Kometa dostávala do tempa a měla možnost hrát přesilovku,
předvedl velmi špatné vyjetí Luboš Hořčička a opět Brančík po kličce Hořčičkovi
měl před sebou již prázdnou bránu.
Do třetí třetiny nastoupila Mora
s jasným cílem udržet vedení o čemž svědčilo i to, že bránila ve čtyřech
lidech modrou čáru, ač t
edy měli naši puk téměř většinu času na svých hokejkách,
nedokázali se dostat do větší šance. S postupem času ztráceli klid a
kazili i jednoduchá přihrávky. Hra tak byla v této části pro oko diváka
nezáživná. Ostatně to potvrdil i jeden už sotva stojící fanda Brna jenž když
jsem šel před koncem vyprázdnit svůj, během zápasu značně naplňovaný, močový
měchýř , zrovna hodnotil utkání slovy „se na to můžu vysrat někam jezdit, když
hrají takovýhle hovno“ (+ přidal pár nepublikovatelných „pozdravů“ na adresu
domácích) Z Olmiku jsme tak odjížděli bez bodu, bez oslav, ale jen málo z
nás BEZ hlasivek…
Tomáš