Recenze na 3+1 CD Pačessa
TMAVÉ TŘI PLUS JEDNA
aneb
KDYŽ CHYTNETE (NE)PORAŽENÉ ZA PAČESSA
V současné době se neustále mluví o mladých, nadějných a perspektivních; kdybych měl jmenovat jednoho mladého, nadějného a perspektivního kytaristu tuzemského black metalu, nemohl bych nezmínit pana Pačessa (Asgard, Defeated - EX, sólový projekt Pačess).
Pačess Mr. Wolff je dle mého skromného názoru výjimečným unikátem na české blackové scéně - ne nadarmo si ho Mira Horejsek vyhlídl pro svou legendu Asgard, a ne nadarmo se tento kytarista narodil. Jeho šlápoty v zemině našeho nejtvrdšího rocku jsou natolik výrazné, že náš web nemohl zůstat v rámci rubriky Recenze stranou.
Sice upřímně přiznávám, že tento metalový žánr není můj nejoblíbenější, takže shora citované desky neposlouchám pořád, ale velmi upřímně oceňuji výsledky tak šikovného mladíka, jako je právě Pačess, který prostě tu příležitost chytá fakt za...vlassy. :-)
Dodnes si pamatuju hudebně vynikající koncert vyškovské skupiny DEFEATED v brněnském klubu 100 WATT (dnes M13 Muzak) dne 27. 5. 2009. Mám slabost nejen pro Pačessovu kytaru, ale i pro zpěv Páně Štěpána, který mi připomíná nádherný chraplák masterhammerovského Franty Štorma. Hmmm, tak mne napadá, tenhle článek nebude slohově asi klasická recenze, ale spíše procházka černou zahradou. Ovšem vadí to?
Ehm, musím vysvětlit ono titulní 3 + 1. Mám doma (díky Pačessovi) všechny desky Defeated, čili tři; ta jedna navíc je právě Pačessova sólovka. A k jejich názvům se brzy dostaneme.
První deska se jmenuje Confession of Murderer, chilližto Zpověď vraha (2007): Jeffrey (wikipedia.org/Jeffrey_Dahmer). Velice vtipný obal s krvavým nožem a „živou“ rukou skrývá pod svým hávem prvotní „tápání“ kapely, která ještě kombinuje black metal a death metal. Pačess kdysi v jednom rozhovoru prohlásil cosi ve smyslu tom, že death metalu nerozumí a neumí ho hrát. Zpověď vraha Vás přesvědčí, že ho hrát umí - vlastně uměl, protože už ho nehraje. Pačess zavraždil death – Pačess je vrah.
Kombinace nekončí, „Zpověď“ má totiž české i anglické texty, a jako bonus přináší zhudebněnou kultovní Baudelairovu Zdechlinu - živější než to, co je živé, chilli to, co je death, není až tak death. :-)
Již výrazněji reprezentativním snímkem Defeated co do stylu, smyslu a pocitu je druhý kotouček z roku 2008 Znovu živí (reminiscence na Jeffreyho). Výhradně české texty, za znění černého orchestru, vyprávějí krásné černé příběhy, jejichž vrcholem a dodnes největším, fantastickým a naprosto nadčasovým hitem Defeated je videoklipové Lože vyvrhelovo, inspirované dobovou českou pohádkou Hrátky s čertem, z níž jsou ve skladbě použity i citace skvělého Ladi Peška („Víc dušiček...celej svět schramstnu do své tlamy!“)
„Tělo červu, duši čertu, osudové prokletí / tělo červu, duši čertu, chtěl jsi víc a nemáš nic.“ -To je blaho, to je má slast... :-) Bonusem CD jsou dva covery, Smlouva s peklem od Törru (původně Fata Morgana) a 13 Candles od Quorthona a Bathory.
V podstatě závěrečnou kompilací Defeated je u neúnavného vydavatelství Panda Music v roce 2010 prezentované CD V bahnech, které „jaxi“ shrnuje a naplňuje tvorbu výjimečných Defeated, v tu dobu již ukončivších činnost svou. Z dřívěji publikovaných fláků nemůže chybět Jeffrey nebo Lože vyvrhelovo, nicméně Pačess jakožto výhradní autor hudby překvapí i něčím „novým“, jako třeba Kosa a testament nebo zhudebněná lahůdka S. K. Neumanna Vypučel jsem nad bahna. – Hmmm, bahno já rád...
Tímžto končí v titulku zmíněné číslo 3. A začíná číslo 1, aneb Pačessova sólovka Monte Liliorum alébrž Liliová hora z roku 2011 (Werewolf Productions).
Monte Liliorum je sólová a monotematická deska. Liliová hora se nachází v Lulči (dříve nazývána Lileč), okres Vyškov, což jest právě Pačessův kraj. Hora opředená historíí inspirovala nadaného muzikanta k vytvoření desky, která by neměla chybět ve sbírce žádného fanouška dobré mystické muziky. Řízné kytarové nátěry Vás ochrání před nepravostmi rozličnými a lyrické vybrnkávačky Vám připomenou, že romantické dokáží být nejenom ženy.
Za podpory svého geniálního zpěváka Štěpána z Defeated, neméně velikého Petra Blackieho Hoška (Cales, ex-Root) a dalších veličin českých temnot rozprostírá Pačess příběh, který stojí za to. Nádech historie? Nádech black metalu? Nádech středověku? Nádech mystéria? Posluchači, tak se pořádně nadechni, ať vydržíš. Protože třeba závěrečný „popový“ instrumentální vtípek je podobný šok, jako když Dogma Art zařadila na svůj debut konečný Orchestrion.
Někdo zdolal horu? Monte Liliorum? – Hovno, zdolána je Ču-mu-lang-ma. A to fakt bere dech.
Dědek? – Zde!