METAL - LINE

Jasná zpráva o konci (a průběhu) zápasu Brno - Slovácko 1:0 / 4. kolo GL 2009-2010 / miniaturní stadionek na Srbské / pátek 14. srpna 2009, od 19 h.

Celé to zosnoval, do detailu zorganizoval, průběh akce kontroloval a většinu nákladů financoval. Díky němu jsem se také na ten fotbal vydal. O kom mluvím? O šedé eminenci brněnského kulturního dění, jejíž totožnost mám zakázáno prozradit (prosím Vás, aby nedošlo k omylu: nemám na mysli pana Prose, mám na mysli svého bratra, který mne na ten zápas vylákal a taky mi zaplatil lupeňa :-).

Ale stálo to za to. Do Brna přijelo sympatické Slovácko, s ještě sympatičtějším Brňákem Petrem Švancarou. A ještě o něco více sympatické bylo to, že zde ani Švanci, ani Slovácko nevstřelilo gól, třebaže šancí k tomu bylo přehršel (prosím neplést s podobným slovem chrchel).  

Petr Švancara, toho času na trůnu ligových střelců, tak po třech zápasech v řadě branku již nevstřelil, a po čtvrtém v řadě se tedy musel spokojit s dosavadními čtyřmi sympatickými zářezy na pažbě své, letos mimořádně účinné kulovnice (je otázka, zda z kulovnice nebude brzy henryovka...).  

V prvním poločase docela nuda, ve druhém se to - zejména po našem gólu - dobře rozpumprlíkovalo.

Jenomže i přes tuto skutečnost byl první poločas zajímavý přinejmenším matematicky a statisticky. Psala se 30. minuta - nebo snad spíš 300. minuta? Ano, právě v tuto minutu zápasu totiž Brno v rozjeté ligové sezóně dosáhlo hranice 300 minut bez obdržené branky.

A další třístovka se psala vzápětí, a stačilo na to pouhých následujících 300 vteřin: o pět minut později, tedy v 35. minutě, totiž na hřiště ke svému 300. ligovému zápasu vběhl člověk, kterého si pamatuju ještě z jeho prvního brněnského zápasu na domácí scéně (bylo to na konci podzimu 1993, hrálo se na sněhu s oranžovým balónem a proti Zlínu, a Ríša Dostálek otvíral celkové skóre 3:0 - hle, zase magická trojka - brankou v závěru prvního poločasu: tu jeho pumelici vidím jak dneska, ačkoli je to úctyhodných patnáct let!).  

A v 1. půli se Slováckem se neděly jenom mety, ale i hlody. Ze všech vybírám těch pár nejzajímavějších, samozřejmě z pohledu Brna:

"To píská Damková? - Ty vole, Damková, Švancara, to budou tanečky!"

"Čoveče, ve vzduchu nás nějak totálně přehrávají" - "Čoveče, mám ti pocit, že nejenom ve vzduchu, ale tak nějak totálně všude".

"Hm, já to tušil, že letos nebudem hrát zrovna líbivej fotbal" - "Kurňa, klidně budu první i se škaredým fotbalem!"

A na závěr spravedlivá rozhořčenost fotografa: "Zas mi tu fotku zkurvili...nedali gól!"

Zato druhý poločas? Nádhera. Od Doškova agresivního gólového průniku (jak ten gól přesně padl, si přečtete nebo podíváte jinde) prostě nádhera. Protože pokud se na fotbale nenudíte, tak je to zkrátka nádhera. A ve druhé půlce to nuda tedy rozhodně nebyla.

Co je ovšem nutno krapet zkritizovat, je opět nezvládnutá organizace výčepu piva. Fronty se stály tak dlouhé a tak dlouho, že kdybych si býval pro pivo zašel do nejbližší hospody, byl bych zpátky asi mnohem dřív.

Zase na druhou stranu, pohled na tabulku po započatém čtvrtém kole - už doma - vše vynahradil (nezamlčuji, že jsem si k tomu otevřel svoje vlastní pivo). Tak mne napadá, Příbrami jsem nikdy moc nefandil, ale teď???

Jak se zdá, zatímco beri-beri je označení pro jakousi podivnou nemoc či nemohoucnost, současný trenér Brna Beránek, kterému se už od hráčských dob přezdívá Bery (někdy možná psáno po anglicku Berry), je pro Brno, zdá se, konečně mocným spasitelem, neboť déledobé prokletí čtvrtého zápasu bylo právě překonáno. A ať už se to bude dál vyvíjet jakkoli, za tohle díky.  

Takže, když už jsem začal pitvat ty stovky...co se asi bude dít ve 40. minutě zápasu v Ostravě, he? :-)  

Zdarec Dědek.